Sem si házím kratičké zprávičky o splnění jednotlivých bodů ze svého seznamu bláznivých předsevzetí na rok 2016. Zprávičky jsou pak prokliknutelné ze samotného seznamu.
Dobře, tohle bylo trochu laciné, pro požehnání jsem si opravdu jít chtěla vlastně už od chvíle, kdy jsem zjistila, že můžu. A tak jsem využila svým způsobem první příležitost v novém roce, abych to opravdu udělala. A musím říct, naprosto to předčilo má očekávání, tedy pokud je na místě o jakýchkoliv očekávání mluvit, od těhle věcí si člověk prostě nesmí slibovat zážitky nebo zázraky. Každopádně to bylo krásné, nádherné a jsem neuvěřitelně ráda, že jsem se opravdu odhodlala (i když nervozita to tedy byla).
Je tedy trochu otázka, nakolik se strčení hrnečku plného mléka do mikrovlnky a následné nasypání čokolády dá považovat za uvaření, ale výsledkem rozhodně byla vynikající horká čokoláda, takže myslím, že se to počítá :)
Vida, tohle jsem trochu čekala, že bude vůbec první splněné. Ne tedy, že bych si až dnes poprvé v tomhle roce s někým popovídala, ale přeci jen dosavadní rozhovory byly v nějakém smyslu plánované. Když si jdu s lidmi sednout do hospody, dá se čekat, že si budeme povídat. Ale dneska se mi povedlo přesně to ne zcela plánované zapovídání se, kdy člověk sice ví, že by měl dělat něco jiného a že už si povídá podstatně delší dobu, než měl v plánu, ale ono je to prostě příliš fajn… :)
Tenhle bod mi do nějaké míry splnili Jirka s Evčou, ale to vůbec nevadí. Když mi na hlavě přistála první koule, byla jsem ochotná to přičítat sněhu náhodou spadlému ze stromu. Jakmile jsem ale zjistila, že stromy jsou v tom nevinně, vrhla jsem se po sněhu… a pak v průběhu vycházky ještě několikrát. Co na tom, že jsme na koulovačku nevyrazili cíleně, co na batozích na zádech, co na všech potenciálních kazech, když to byla skvělá zábava? Trochu doufám, že to bylo letos poprvé, ale ne naposled.
Výpravu do divadla mi ještě před začátkem roku zajistila rodinka mého milého, ale to rozhodně ničemu nevadí. Faktem je, že jsem letos byla v divadle :) Zpočátku mě Dobře rozehraná partie spíš vyděsila a trochu jsem se bála, co z vypadne, ale pak se z toho vyklubalo pěkné představení, které jsem si velmi užila. Juhej :)
Trochu nečekaně se objevila příležitost jít spát opravdu brzy, tak jsem po ní skočila… a strávila přes dvanáct hodin v posteli. Po náročném týdnu to vskutku přišlo vhod :) Jen by to příště bylo ještě o epsilon lepší, kdyby v jednom vedlejším pokoji nebyli tradičně velmi hlasití a ve druhém vedlejším pokoji nesledovali jakýsi zápas či co to mohlo být O:)
Pořád je to tedy hlavně snůška regexů, navíc pořádnější zátěžové zkoušce své převadítko vystavím až pozítří při převádění zadání a řešení krajských kol, ale zatím se zdá, že by mohlo sloužit pěkně. Tak uvidíme, každopádně něco mám, byť světu to odmítám ukázat před důkladným učesáním :)
Tyjo, já normálně zapomněla, jak se sněhulák staví. Ale vymyslela jsem to, a i když možná nebyl nejkrásnější, byl můj :) Postavila jsem si dneska na zahradě mužíka (kterého Maxík stihl označkovat ještě dřív, než byl hotový), provětrala se u toho a splnila si předsevzetí. Juhej! A příště bude vypadat ještě líp!
Abych se ujistila, že s přibývajícími lety zůstávám z části dítětem, vytáhla jsem svého milého slavit mé narozeniny na lanové prolejzačky v Braníku (Kroužky na Vltavě), a bylo to prostě úžasné :) Ale to neznamená, že nebudu pravidelně útočit na tu opatovskou prolejzačku :)
Využila jsem zkouškového volna a ráda se nechala vytáhnout nejen na taneční improvizaci, ale také na kontaktní improvizaci další hodinu. Asi to není věc, které bych se hned začala nadšeně věnovat, ale zkušenost to určitě byla fajn.
Konec zkoušek jsem využila mimo jiné k tomu, abych konečně oprášila svůj léta nedoluštěný sešítek se zakódovanými obrázky (pamatuju si, že jsem luštila už před mou vůbec první hodinou na vysoké), doluštila jeden rozluštěný obrázek a jeden další vyluštila celý. A taky jsem si sešítek nechala víc na očích :D
Nepopírám, že neurčitý plán na tohle existoval už loni, ale podstatné je, že jsme se s Filipem opravdu vyrazili jen tak toulat Prahou. I na to ztrácení se vesměs došlo, ale hlavně jsme objevili spoustu úžasných míst a já se jen těším, až se někdy vyrazím toulat zas :)
Návštěvu na studijním, a zejména návrat z nalejvárny k diplomce, jsem spojila s návštěvou Eliášova obchůdku. Stále je to tam fajn :) Dokonce mě ten dnešní nápad stál pár peněz :D
Poté, co jsem v lednu zkoumala, kde a za jaké peníze se dají punčocháče pořídit, jsem letos konečně doplnila zásoby. A jestli mi punčocháče dojdou dřív než příští jaro, budu se tvářit velice ošklivě :)
Juj, zjišťuji, že šampony mají dobu spotřeby, která se dá prošvihnout. Ale budu věřit, že tomuhle šamponu to nijak neuškodilo, a že budu-li si s ním mýt vlásky, zůstanou alespoň tak krásné, jak jsou teď. Rozhodně jsem si ho nechala venku na poličce, abych ho měla po ruce.
V tuhle chvíli mám spíš experimentální Twitter pro jednu z mnoha svých rolí, @matfyzacka. Uvidím, jestli si pořídím i nějaký účet opravdu pro sebe, každopádně předsevzetí považuji za splněné.
To jsou ta laciná předsevzetí, a to je splnění víc než měsíc po začátku roku ještě docela dobré. Každopádně jsem si dneska lapsang konečně dopřála, a stále je moc dobrý :) Taky si ho musím nechat po ruce, třeba horkou čokoládu jsem si už od splnění předsevzetí připravila vícekrát :)
Uf. V mém podání to nakonec byly dva večery s lapsangem a audiozáznamy zmeškaných úterních přednášek, ale myslím, že jsem vyhrála a zašila opravdu vše, co na zašití čekalo, včetně své úžasné tašky.
Přečetla jsem si Kadety fantazie a ve stohu knih k přečtení mám také přímo Žoldnéře ze stejného roku (2010). Jen přemýšlím, jestli se vážně chci účastnit literárních soutěží :D
Eh, teď koukám, že ta formulace klidně může vyznívat jako vyplnění úplně všech anket, které se mi tenhle rok zpřístupní. Ale bylo to míněno jako v nějakém semestru O:) (Nicméně asi plánuji vyplňovat i v letním semestru… na FELu určitě, na Matfyzu podle toho, jak moc mě ještě budou štvát se spamováním a s některými nelogičnostmi v anketě.) Času to skutečně spolykalo mnoho, ale mám to. A k většině předmětů jsem snad navíc napsala aspoň něco užitečného.
Tak jsem se na InstallFest přeci jen dostala. Zdaleka ne na celou dobu, a zítra to nebude o moc lepší (asi si dám na příští rok předsevzetí zúčastnit se celého InstallFestu :D), ale za to málo jsem rozhodně ráda.
Uznávám, že uznat si zajímavou exkurzi, byť pořádanou Menzany, je trochu laciné a možná zkusím v roce přihodit ještě něco. Rozhodně ale exkurze byla velmi fajn. Nicméně je to prostě směs lidí, jsou tu lidi fajn i méně fajn.
Minulý týden jsem sehnala formu, tak jsem mohla péct. Na Internetu jsem si vytipovala zajímavě vypadající recept a podle všeho jsem měla šťastnou ruku. Těsto zbylo, tak jsem ho ještě na pekáčku šoupla do trouby, a můj milý už ho tu pochvaloval :)
Příště se nebudu tvářit, že těsto má být až tak řídké, a přidám mouku nebo něco podobného pevného. Ale stejně mazanec vypadá celkem dobře a věřím, že bude dobře i chutnat.
Zdobení mělo nakonec zejména podobu experimentování s přírodním barvením, na čemž jsem se rozhodně vyřádila. Ale příště začnu dřív, abych si mohla hrát víc, a taky abych mohla zkoušet opravdověji zdobit. Minimálně chci zkusit něco jako připevňování lístků (myslím, že rostlin, které sem tam list zahodí, budu mít dost) k vajíčku před koupelí v barvě.
Opravdu jsem tam napsala organizuje? No nic, samozřejmě na akci, kde běhají lidé z RWTTC. A to jsem provedla, konkrétně na Sportisimo 1/2 Maratonu. Spousta lidí, fajn atmosféra, nakonec krásné počasí (po těch pár hodinách, které byly jednoduše „brrr“, případně „z-z-z-zima“), co víc si přát? :)
Dneska jsme s Katkou vyrazily na sraz s účastníky na kolech. Není to myslím přesně to, co jsem si v prosinci představila, ale je to zhruba to, co jsem tehdy měla na mysli. A neublížila jsem ani sobě, ani kolu, hurá!
Hraní na kytaru a zpívání na soustředku, zatímco čekáme na dopřipravení hry, sice není tradiční zpívání, ale minimálně v kombinaci s tím, že už jsem zkoušela vzít kytaru do ruky při zpívání na KZVčkách, se to určitě počítá :)
Tak jsem konečně hodila do poštovní schránky obálku obsahující krátký dopis a pohled ze soustředka. Kdo ví, jestli obálka dojde, adresa už je pěkných pár let stará. Ale zatím můžu doufat. A doufat budu i v to, že pokud dopis opravdu dojde, udělá aspoň trochu radost.
Dobře, přiznávám, toto bylo velmi netradiční a nekonvenční pálení čarodějnic, a bylo to i něco trochu jiného, než jsem měla na mysli při sepisování předsevzetí, ale to snad nevadí. Pálení čarodějnic to bylo, a hlavně to byl způsob, jak si poradit, když jsem si malovala, jak budeme zrovna na čarodějnice na chalupě, ale pak se výprava na chalupu o týden posunula O:)
Dneska jsem si konečně zapsala pátý záznam, takže myslím, že můžu tohle předsevzetí prohlásit za splněné. Hlavně aby mi to vydrželo, je úžasné si jím listovat a nechávat na sebe vybafnout tolik skvělých hlášek.
Potkala jsem Salko v akci a měla čas si ho vychutnat, jaj!
Jsem trochu zklamaná, že jsem neudělala kupu dalších věcí, ale minimálně se můžu chlubit tím, že jsem dneska poctivě prošla flashky (minimálně ty, které jsem stihla najít při různých úklidech ^^), prozkoumala (a často pročistila) jejich obsah a celkově si udělala představa, čím vším že to tedy disponuji :)
Bála jsem se, jestli jsem pletení věnce neprošvihla, ale naštěstí na chalupě byla pampelišek stále spousta. A měla jsem s sebou milého s chytrým telefonem,a tedy návodem na pletení :D Sice to rozhodně nedopadlo optimálně, ale zároveň myslím, že na první pokus to dopadlo velmi dobře. Wihí! Jen škoda, že pampelišky tak rychle vadnou.
Asi už přišlo léto. Tedy, s taškou v ruce a pytlem substrátu pod paží se zmrzlina vychutnává zajímavě, ale byla dobrá :)
Dost na poslední chvíli jsem se nechala vytáhnout na PoŠkolu a bylo to velmi fajn. Mám podezření, že ostatní členové byli platní o něco víc než já, ale zbytečná jsem tam snad nebyla, a hlavně, atmosféra byla příjemná :) Jen ta únava, tak únava :)
Hurá! Tedy, asi bych měla pořádně poděkovat komisi, i to Dčko je nejspíš jistým zafanděním, ale diplomka obhájena!
Je to tam! Mám radost; přestože jsem ze svého výkonu byla poněkud na rozpacích, komise ho ocenila milým Bčkem, což spolu s obhájenou diplomkou znamená, že je ze mě paní inženýrka :)
Ve skutečnosti jsem úlohu opravila už včera, ale dneska jsem zadávala body, tak asi budiž počítám dnešek. Tedy ono je to s počítáním vůbec složité, přísně vzato už jsem letos opravila pět úloh :D Jednu prvního ledna (ale ta měla být ve skutečnosti opravená už v prosinci), celkem tři při opravování třetí série (které se orgové asi báli, nebo co). Každopádně teď už uznáno.
Muhahahá, mám ji doma :) Tedy, pod názvem ledová čokoláda je to mnohem víc sexy než pod označením tukové bonbony, jak se o tom vyjádřil můj milý, ale faktem zůstává, že ta věc je hříšně dobrá a že ji na pár dní mám doma (než se sní) :)
S vlakovou lítačkou (formálně tedy s Jízdenkou na léto) v kapse (ehm, na In-kartě) jsem skutečně sedla do prvního vlaku a dojela na konečnou. Kupodivu konečná ležela na území republiky a kupodivu jsem nejela žádným příšerně moderním vlakem, který nikde nestaví. Vlastně jsem chytila osobák do Berouna :) Ale byla to fajn projížďka a velmi hezký výlet :)
Ve skutečnosti jsme už dávno přestali sklízet hrášek a už nějakou dobu se živíme rajčátky z balkonu, ale loguji až dnes. Asi si příště pořídíme rajčat méně, byť takhle máme s čím machrovat :D A to máme bylinky, které se sice nekvalifikují jako zelenina, ale k úrodě přispívají.
Ani nevím, proč jsem si tohle neodškrtla dřív, ale co už. Na letní semestr jsem si zapsala Náboženství a lidská práva, což na HTF učí člověk z ETF, a byla to velmi dobrá volba. Vřele doporučuji, a za sebe dokonce uvažuji, že si příští semestr zas něco zapíšu.
Hlavní vlna ochutnávání proběhla ve zkouškovém (hehe, každý den pro zákusek, a pokud jsem ten den udělala zkoušku, chodila jsem rovnou pro dva), po státnicích jsem si pak na oslavu vzala všechny dosud neochutnané zákusky, které tam ten den měli. Asi se stále může stát, že tam přijdu a potkám něco nového, ale prohlašuji cukrárnu za ochutnanou. Bylo to fajn (a sladké ^^).
Vzhledem k tomu, že teď plánujeme zahradu hlavně udržovat a ošetřovat, raději nebudu čekat na podzimní Zahradu Čech (byť jak nás znám, stejně něco zasaditelného koupíme) a uznám si ten zasazený citronovník z jara. Ťuk ťuk, snad se mu daří.
To tu fakt ještě není? Červenám se a stydím. Už před nějakou dobou jsem jich pár otrhala, oficiálně jako pomstu za požahání při sbírání rybízu. Od té doby jsme ještě jednou dotrhávali, neb kopřivový čaj je vcelku dobrý, ale musí se udělat z mnoha kopřivových lístků ^^
Sice jsem původně chtěla vyrazit na Muzejní noc, ale v té době už bylo třeba panikařit kvůli státnicím, takže jsem o den dřív (ehm) vyrazila na Noc kostelů, která mi nevyšla o rok dřív a které jsem se také chtěla zúčastnit. Ovšem budu doufat, že příští rok už mi vyjde obojí.
V rámci projíždění tratí jsem vyrazila do Milovic, kde končí jedno z mnoha slepých ramen, a rovnou jsem si lehce proběhla město. Bylo to fajné, hlavně mě překvapila místní rezervace divokých koní :)
Sice mi chvilku trvalo, než jsem zvládla napsané pohledy také poslat (hlavně bylo vtipné běhat po Čelákovicích a Neratovicích a hledat pošty, abych sehnala známky a kdesi cosi), ale povedlo se. Snad se pohledy budou líbit.
Spolu s postcrossingovými pohledy jsem jich pár poslala i v rámci PostPals. Ale tedy řeknu vám, ty postcrossingové se mi píšou lépe – mnohem líp vím, co psát nebo jak složitý jazyk asi můžu použít.
Juhuhů, s Jízdenkou na léto bylo projíždění tratí vskutku příjemné. Na kilometry, a vlastně ani červené čáry v mapě, to možná zas tolik nebylo, ale viděla jsem toho spoustu a bylo to fajn. Tak jen tak dál.
V rámci dovolené jsme vyrazili na noční safari do ZOO ve Dvoře Králové, což rozhodně považuji za návštěvu ZOO :) Objížďky okolo Dvora měly k dokonalosti daleko, ale safari bylo super, hlavně kvůli perfektnímu průvodci :)
V dnešním kempu byla noční obloha vidět úžasně. Dobře, spíš jsem na ní mrkla, než že bych ji opravdu pozorovala, rozhodně plánuji ještě někdy pozorovat s mapou noční oblohy, ale stejně to bylo příjemné.
Dobře, tohle jsem úplně nečekala, ale proč ne! Dovolenou jsme zakončili v Arcade Hrách, kde mají i staré dobré DDR. Když mě navíc lákal bráška, ať si zahopkám s ním, to prostě nešlo odmítnout. Sice mi v pevných botách na hard-padu trochu trvalo, než jsem se našla na šipkách… ale v člověku to zůstává. Juhů!
Eh, ani netuším, jak se stalo, že jsem tohle nezaznamenala dřív. Každopádně řešení je trochu, ehm, ve stylu potřebuji něco splnit, prostě jsem popadla a vymyla lahvičku od dávno spotřebovaného olejíčku, která se mi tu stále někde válela. Nicméně cíle bylo dosaženo :)
Tohle se mi taky povedlo splnit už někdy dřív tak trochu mimochodem a neuvědomit si, že bych si to mohla zapsat. Nu, napraveno O:) Jen mám pocit, že najít na mě použitelné sandály je stále těžší a těžší.
Trvalo mi celkem dlouho, než jsem se zvládla na nějakou přednášku dostat, dílem kvůli kapacitě, dílem kvůli občasnému nebytí v Praze. Rozhodně je to zajímavé, byť lepší prezentace, lepší schopnost to objevené prodat by vůbec neuškodila. Nicméně třeba zase někdy zajdu, témata budu dál sledovat určitě.
Raději bych moc nerozebírala podrobnosti, speciálně bych taktně pominula otázku, jakou rezervu jsem měla vůči termínu, ale mám 53 kreditů. Na to, že jsem počítala s 62, teda nic moc, ale nepochybuju o tom, že 67 kreditů za příští rok zvládnu posbírat.
I u tohoto bodu bych raději pominula některé podrobnosti, ale věc se podařila a SIS mi přiznává 23 povinně volitelných kreditů, takže jich zbývá 19. Na další semestr jich mám zapsaných 18, tak snad to vyjde. Ulovit někde ten jeden poslední by pak už neměl být problém (ťuk ťuk ťuk).
Hurá, tohle se povedlo! Tedy, já doufala, že se to povede za prázdniny mnohokrát, ale lepší něco než nic. A sice jsem možná víc času propovídala než prozpívala, ale zazpívala jsem si a bylo to skvělé.
Heh, tady je datum sporné, když jsem šla spát až dost po půlnoci, ale splněné to rozhodně je. Taky jsem čekala, že se to povede dřív, a rozhodně by mě tehdy nenapadlo, že tak vyřeším málo místa ke spaní v objektu, ale dopadlo to. Dešti navzdory, takže ještě musím usušit spacák ^^;;
Asi už je nejvyšší čas si uznat vimaření. Kromě toho, že si stále víc zažívám pohyb pomocí složenic, který jsem znala už dřív, a víc používám věci typu ci" nebo ca), které jsem odhalila v prosinci, jsem se konečně naučila použít óčko ve visual módu. Taky jsem odhalila ^X-kové věci, typu ^X^N / ^X^P pro doplňování slov nebo ^X^L pro celé řádky (ne že bych zrovna to tak často použila, ale není to úžasné? ^^).
Eh, jak je možné, že tohle dávno není uznané? Tedy, dávno, měsíc mi skončil na KSPáckém soustředku a stále mi přijde jako malý zázrak, že se mi ty první dvě soustředkové noci povedlo 8 hodin uhájit. Každopádně mělo to něco do sebe, ale dlouhodobě mi 8 hodin přijde spíš moc O:) Však už jsem se pak kolikrát budila dřív.
Konečně! Tohle bylo v plánu už vážně dlouho, ale dneska jsem je konečně vytiskla. Teď ještě vyvěsit doma a začít používat O:) Navíc jsou určitě těžce nekompletní a bude potřeba do nich časem znovu sahat, ale už je od čeho se odrazit :) (A kdy jindy si splnit předsevzetí, než když jsem si konečně vytiskla aktualizovaný seznam, že ^^)
Jak se znám, časem se objeví další jazyky, a hlavně bych se spíš než sepisování takovýhle seznamů měla věnovat opravdovému učení některého z těch jazyků, ale musím se pochválit, vyčerpávající seznam existuje :)
Nedovolila bych si říct, že takhle je seznam určitě úplný, ale zkušenost říká, že se člověk spíš dokope takovou věc upravovat než založit ^^ A hlavně nějaký, a ve skutečnosti asi dost dobrý, seznam to je. Dokonce už je i zdigitalizovaný, ale v rámci Korábu se objeví až někdy časem.
Trochu mě děsí, že to asi vážně bylo první letošní plavání… no, i v tomhle jsou předsevzetí fajn, člověk zjistí, jak moc dokáže některé věci odkládat ^^; Ne že bych plavala nějak pořádně, v desetimetrovém bazénu se studenou vodou to ani moc nešlo, ale myslím, že za uznání to stojí :)
Když už jsem byla přesvědčená, že všechnu slámu dávno svozili pryč, přijeli jsme na víkend do objektu obklopeného těmihle balíky. Nevím, nakolik v mém případě mohla být řeč opravdu o skákání, ale na některé jsem se dokonce vydrápala ^^
Je otázka, v jaké chvíli člověk může říct, že si uhájil večery při svíčkách, ale faktem je, že většinou to plus mínus funguje. Přesně proto bych to počítala, ač mám pocit, že ještě je kam směřovat a co vylepšit, holt ta kolej už to není :) Ale ono to stejně začalo fungovat lépe, když jsem se přestala zoufale snažit dělat to samé co na koleji O:) A mému milému v tomto předsevzetí jistě také patří dík.
Tak jsem se párkrát zasnila a něco z toho vypadlo. Kupodivu i věc, jejíž myšlenka mě nadchla, přestože neobsahuje vlaky ani jiné formy železnice ^^ Teď ještě najít někoho, kdo mě tak opravdu zaměstná :D
Venku už je vážně chladno, takže je asi čas započítat si pouť ještě z května O:) Doufala jsem, že se pak vydám ještě někam, nicméně na pouti (malé, vesnické) jsme byli a fajné to bylo taky, tak co :)
K výběru kartiček bych se chtěla někdy vrátit, a hlavně bych si chtěla vyrobit mnohem šikovnější systém na sledování toho, které kartičky mám a nemám (ale chci), každopádně nějaké kartičky vybrané mám, budiž uznáno.
Nevím, nakolik je na místě říkat tomu vychytávka, ale rozhodně jsem si navymýšlela nové věci, které by se mi v kuchyni líbily. Uvidím, jestli je ještě od někoho dostanu :D
Až mě překvapilo, jak lehké bylo vymyslet si nějaký nový dárek, přesněji řečeno spoustu nových dárků ^^
Do svého dopisu jsem si doplnila hned dvě velmi konkrétní knížky, ač u jedné je to taky spíš kategorie než knížka. Ale rozhodně je tu zas na výběr.
Formulace určitě dovolovala i vybrat si přímo něco velmi konkrétního, ale zamýšlený význam byl klidně si vymyslet „něco“, nikoliv přesný produkt, a přesně to jsem provedla. Zejména ty repráčky by se hodily :D
Až mě překvapilo, že jsem fakt nějaký pěkný našla, už párkrát jsem hledala dost bez úspěchu. Ale mám nový tip!
Pár pěkných puzzlíků jsem našla (dokonce i pár takových, které neznám :D), byť bych taky ještě chtěla pohledat víc a hlavně udělat nějaký lepší odkázatelný seznam. Každopádně vybráno (zčásti) je O:)
A je to! Sice by se to bývalo hodilo udělat už před svátkem, nebo okolo promoce, nebo tak něco, ale hlavní je, že jsem to stihla před Vánoci :D
Hej, proč to tu už není? Velmi důkladně jsem si pohlídala, že se v úterý 11. října zvládnu stavit na Radlické, kde zastavila pojízdná verze kavárny POTMĚ a splnit si předsevzetí :) A ono se to vážně povedlo a bylo to fajné, byť prostoru bylo, ehm, velmi málo ^^
Koukám, že z formulace se nějak vytratil zamýšlený podzim a venkovní sychravo, ovšem když jsem se i u jiných bodů řídila víc zamýšleným smyslem než formulací, měla bych se jimi řídit také zde. Ovšem včerejší chladný večer s hrnečkem teplého čaje se určitě počítá :)
Uff, tohle bylo jedno z těch fakt náročných předsevzetí. Radši ani nepočítám, kolik na to nakonec padlo času, budou to v lepším případě desítky hodin. Nepomohlo ani to, že jsem teprve v průběhu třídění vymýšlela (a překopávala) vhodný systém archivů, byť si zas myslím, že teď dává pěkný smysl. Ale tedy, v tuhle chvíli se v nich dohromady válí 73 986 mailů.
Hehe, nakonec to vůbec nebylo těžké, kluci se přišli zeptat sami, jestli se ještě letos nepůjdeme najíst :D Výkon tedy nic moc, a hlavně jsem trochu (no dobře, hodně) zklamaná z přístupu organizátorů – pokud se ukáže, že měli špatně rozmyšlenou úlohu, správná reakce je omluvit se, ne házet rameny, že soutěž byla přece stále regulérní a tak dále… ale tak, zasoutěžili jsme si.
Plněné bramboráčky se nakonec zvrtly v ondráše (navíc s předsmaženými kuřecími řízky, aby se ty věci náhodou nepokusily zůstat syrové), ale stejně bych řekla, že se to počítá. Nemluvě o tom, že to bylo vážně dobré :)
Dobře, dobře, asi bych měla být ráda, že tam byla formulace troufnout si na, nikoliv úspěšně uvařit (resp. upéct). Tedy, víte jak, chuťově to vůbec nebylo špatné, ale jako štrůdl to prostě nevypadalo O:) A vlastní listové těsto se odkládá na příště, nebo spíš obecně někdy později O:)
Kdo by čekal, že mi to bude trvat tak dlouho? Ale povedlo se, dneska jsem si litr nehomogenizovaného mléčka koupila a vybumbala O:) Ono je to fakt dobré, jakože hodně dobré :)
Konečně jsem se dostala k tomu si tu drobnou knížečku přečíst. A tedy, jo, stála za to. Je drobná, ale je v ní spousta moudrosti, ač nenapsané přímo, nýbrž mezi řádky ďábelských dopisů. Doporučuji, rozhodně, jednoznačně.
Uznávám, že původně jsem si představovala, že si budu prohlížet fotky své a svých blízkých. Ale když teta vytáhla fotky ze své minulosti a my jsme seděli u zbytků vína a prohlíželi a nechávali si vyprávět… možná to atmosféru toho předsevzetí splnilo ještě přesněji.
Původně jsem si představovala, že až splním tohle předsevzetí, strávím celý den jak bosky, tak někde venku. Dnů, kdy jsem na sebe boty nevzala, protože jsem zůstávala dostatečně blízko základny, ať už to byl byt, chalupa či něco jiného, by se pár našlo, ale za uznání myslím stojí jeden soustředkový den (pondělí na podzimním), kdy jsem sice většinu dne běhala bosky po objektu, ale pak jsem stále bosky vyrazila na několikahodinovou hru do centra. Tedy, trochu jsem u toho úpěla, ale stejně jsem nelitovala a nelituji :)
Trvalo dlouho, než jsme se letos dostali k spaní na chatě, ale povedlo se, a tím se povedlo i spaní ve skutečné tmě (modulo triko přes blikající notebook, mikina přes rozsvícený vypínač zásuvky, kde si milý dobíjel mobil, a občasné prosvitnutí zabliknuvšího plamene z kamen). Vážně jsou tu ty noci černější než ve městě a vážně se mi to líbí.
Přiznávám se bez mučení, doháním předsevzetí :D Ale vzniklo to trochu z toho, že jsem si původně nechtěla uznat drabblata sepsaná v dubnu nebo květnu, s tím, že to je příliš v rámci DMD. Speciálně v květnu totiž vzniklo jedno velmi spontánní drabblátko (hehe, ve kterém se psalo něco o tom, že celý kostel se na tebe dívá ^^).
Popravdě ano, tohle předsevzetí bylo hodně o tom přetáhnout si písničky na Yirxi, neb od té doby se občas příležitost si je pustit najde (tedy, příležitost se nacházela i dřív, ale vycházela naprázdno, teď už ji můžu i využít). Možná vůbec nejhezčí zatím bylo, když jsem si písničky před pár dny pouštěla k práci, ale i dnešní večer s nimi byl fajn (krásná ukázka změny názoru: původně mě štvalo, že mě můj milý na pár dní opustí ^^).
Tuším, že ten zapomenutý důvod byl něco takového, jako že mi básně nic neříkají. Ale nejspíš je to hodně o autorovi (a trpělivosti ^^). Od takových nijakých veršů jsem se velmi rychle dostala k veršům velmi znepokojivým. Asi dám zas občas básním šanci ^^; Pro zajímavost, četla jsem Obranu křídel od Donáta Šajnera.
Dušičková mše nevyšla, na to jsem byla daleko od civilizace (zejména od míst, kde se něco jako dušičkové mše opravdu slaví), ale svíčku jsem zapálila, zavzpomínala, zameditovala, takže tohle se myslím povedlo.
Spousta lidí by asi při pohledu na mou část kamenů pukla smíchy, neb jich bylo spíš pár než co jiného, ale pár jsem jich vylovila, a to se počítá. Zbytek zas někdy, až se objeví. Možná po jarním sekání, uvidí se.
Tak jsem si na zelníky troufla a myslím, že to někdy udělám zas :) Ve skutečnosti nejtěžší bylo otevřít sklenici se zelím :D A možná by to příště chtělo slanější těsto a víc masa, a vzít si větší pekáč, a vůbec spoustu maličkostí, každopádně jsem spokojená :)
Tohle jsem si taky představovala, že stihnu ještě v lednu :) Navíc jsem chtěla návštěvu Petřína spojit s návštěvou kolejního obchůdku a zakoupením čokoládových kostek, které nikde jinde nemůžu sehnat, a ti drzouni je zrušili! Každopádně jsem se na průzkumnou cestu vydala, nakonec hned na první odbočce, o které jsem tímto zjistila, že se nenapojuje na mou obvyklou cestu do školy, jak jsem si léta myslela :) Zato mě dovedla k nádherné vyhlídce na Prahu :) Bylo to fajn.
Dnes jsem se vybavila čajem i svíčkami a konečně si čaj do hrnečku uvařila. Jen bych se praštila, neb jsem si sice vzala svíčky, ale už ne věc, s jejíž pomocí bych je mohla zapálit :) Ovšem i to se stává, a velké množství čaje nechladne zas tak pomalu, tak ho stále pocucávám dost teplý :)
Hele, tohle ještě není uznané. Tedy, ono se to dá uznat leda se zavřenýma očima (oběma), ale tak je na chvilku zavřeme O:) O prázdninách nějaké ty dny vstávání bez budíku byly (a kdo ví, jestli ve skutečnosti ne celý týden), minulý týden na chatě to byl, ehm, celý pracovní týden :)
Tak už jsem se asi definitivně odstěhovala :D Kompletně jsem probrala skříň ve svém lipském pokoji a protřídila oblečení (i další věci). Něco odjede do Prahy, něco se dá na charitu, něco příbuzným, něco letělo do koše… A musím říct, byla to fuška O:) Další třídění zase za dlouho O:)
Za nové podzimní boty bych měla hlavně poděkovat rodince, neb to máma si v obchodě všimla zajímavých bot, na které mě upozornila a které mě s tátou vzali ozkoušet, ale minimálně jsem se s nimi jela podívat, boty ozkoušela a nadchla se pro ně O:) Každopádně zas mám v čem chodit, ač se uvidí, jestli to nakonec neudělám až příští podzim (tím rozhodně nechci zahnat ten sníh ^^).
Když se mě milý ptal, jestli půjdeme s jeho rodinkou na geocachingový cimrmanovský event, prohlásila jsem, že si to aspoň uznám jako předsevzetí, tak to dělám :D Je pravda, že je to víc uznání než splnění, ale oni se všichni ti kamarádi, kteří to jinak vychvalují, evidentně nesnažili O:) A třeba se mi ještě někdy povede seznámit se pořádněji.
Hej, tohle ještě není uznané, a přitom už je to bezmála měsíc splněné. Pořád jsem to odkládala, s tím, že zrovna dneska mám něco fakt důležitého, Ale pak jsem se jednoho dne na ty povinnosti fakt vykašlala, vytáhla si knížku a bylo to fajné :) Dokonce tím povinnosti moc neutrpěly, to spíš později jinými věcmi, tak bych se možná měla dokopnout častěji.
Skákání panáka si uznávám snad ani ne kvůli tomu jednomu odskákání, které by mi mělo sotva stačit, ale hlavně kvůli té přijaté příležitosti, kdy když jsem na letišti skákacího panáka objevila, taky jsem ho využila :)
Uznávám, že uznat tohle je hodně drzé, a přísahám, že uznání předsevzetí nebyla má motivace. Ale ve Finsku jsem vlezla do jezera! (Ve kterém byla voda o teplotě tak jeden stupeň, a které se zejména nacházelo hned vedle sauny…)
Určitě jsem mohla pohledů posílat víc, ale nějaké jsem poslala ze svého toulání se vlaky po republice, nějaké jsme poslali teď z Finska, přes pět to je bezpečně. Další určitě časem přijdou :)
Samozřejmě že to nakonec dopadlo spíš jako CSS reset. A šířit to nebudu, aspoň ne, dokud to nedostane dalších pár hodin práce. Ale jako drobný bonus jsem blogu.cz zatrhla reklamy :D O:)
Uznávám, že uznat si napochodování do oranžerky s kytarou a následný pokus utéct jinam jako zpunktování zpívání, je hodně drzé, ale blíží se konec roku, laťka se nutně snižuje O:) Hlavně jsme si pak vážně trochu zazpívali :)
Zoufalství se dostavilo, hraní na kytaru jest uznáno ^^; Chtěla bych se nepřestat dívat po příležitostech (no dobře, když jsem zatím žádnou nepotkala, tak možná spíš začít se po nich dívat o kus víc), ale pro účely předsevzetí zůstává faktem, že jsem už na akci (kterou navíc nebylo kolejní zpívání) hrála na kytaru, což je hudební nástroj jak vyšitý.
Trochu jsem doufala, že si zažiju nějaké náročné, dechberoucí a tak dále rytmy, což, ehm, se úplně říct nedá. Ale třídobou variantu pionýráku stejně jako pochoďák (tedy myslím, že je to pochoďák) už bych v rukách dost měla, a to se počítá.
Hmm, tohle jsem taky před pár dny zapomněla zaznamenat. Chvilku mi to trvalo, nečtu kolik, kolik jsem doufala, a velmi často čtu v češtině, nicméně tři knížky v angličtině už jsem přelouskala :) Pro zajímavost, Numero Zero, The Long Utopia a Seeker jsou knížky, které přispěly k tomuhle bodu.
Dneska mi konečně neodpadla schůzka k diplomce, a tudíž mi právě tahle schůzka konečně posloužila jako záminka dojít se na ni připravit do Ta Kavárny. A musím říct, je to tam úžasné, asi ještě úžasnější, než si pamatuju. A mají tam hříšně dobré dorty O:) Rozhodně se zas někdy vrátím :) (A musím zjistit, jestli mi Vesmírnu zrušili, nebo jen nahradili.)
Za letošní pozdní podzim už jsem se na trzích párkrát ocitla, ale přesně, jak to bývá, obvykle dost letmo. Nevadí, že to bylo cestou někam, vadí, že jsem se nezastavila. Ale dneska jsem zradu v podobě pozdní otvíračky knihovny vyřešila tak, že jsem se před jejím otevřením přesně šla jen tak toulat a dívat. Bylo to fajné :)
Občas jsem probíhala okolo stánků se svařákem a odkládala jeho zakoupení na lepší příležitost. Jednou jsem si říkala, že jsem na to dost promrzlá, odložila to a pak byla pořádně nemocná ^^;; Dneska jsem taky trochu váhala, protože jsem sice byla na vánočních trzích, ale byl celkem hezký, nezimní, nevánoční den. Vzpomněla jsem si i na tu nemoc po poslední myšlence „až bude ošklivěji“, každopádně než jsem došla k tomu, že si svařák i tak koupím, začalo pršet :D Zkrátím to, chutnal dobře :) Ale příště si do předsevzetí možná napíšu teplou medovinu :D
Druhá splněná skupina, a opět taková lehce sebestředná. Copak to o mně asi tak vypovídá? :D Každopádně dnešním svařáčkem jsem se rozmazlovala všemi způsoby, které jsem si slíbila, jsem zcela spokojená :)
Hej, tohle už mělo být taky nějakou dobu splněné. Byla jsem na listopadovém setkání Pražského informatického semináře a mělo to své kouzlo. Musím víc hlídat témata, nebo možná začít chodit preventivně ^^
Wow, je to tam! S tímhle jsem vážně spokojená. Ke dnešku mám 185 dní, kdy jsem šla spát včas, magických 183 jsem dosáhla v noci ze čtvrtka 15. na pátek 16., byť k uznání jsem se dostala až dnes. Ale prostě, hurá! Ač doufám, že pár nocí k tomu ještě přiskočí :)
Skutečně bych svá TODOs měla spíš redukovat, ač jsem možná vymyslela samoredukující systém :) A život by skutečně měl inspirovat, takže mám pár dalších nápadů, čemu v budoucnosti obětovat spoustu času :)
Přes packu jsem se za ten rok párkrát klepla, ale myslím, že množství záznamů mi přesto dává plné právo tenhle bod uznat :)
Trochu jsem váhala, jestli si to můžu dovolit zařadit mezi splněné skupiny. Ale skupina, která nemá jediný nesplněný bod a ze které mám já sama dobrý pocit, si určitě uznání zaslouží. Takže: wihí! :)
Ha, tohle se povedlo! (Tedy, aspoň mě, svého milého jsem se pro jistotu neptala :D Ale během roku si nestěžoval, tak snad taky dobré ^^)
Submoduly jsem ve skutečnosti nahradila za subtrees, zato jsem z nich stále nadšenější. Tedy, zrovna nedávno se špatné založení podstromu stalo důvodem k tvrdému smazání repozitáře, ale pšt. Ta věc je fajn.
Párkrát jsem na své .vimrc koukla. Nikdy jsem ho pořádně nepřekopávala, ale dokonce jsem v něm udělala pár drobných úprav, takže se to asi dá uznat O:)
Vlastně jo! Barevné přechody. Ale o podrobnostech pomlčím O:)
Mašinérie rozmyšlena, ač poznámky zatím existují jen analogově (původně jsem si tohle předsevzetí chtěla uznat až po zdigitalizování poznámek, ale přece se nebudu tvářit, že ho nemám splněné) :)
Ve skutečnosti to není úplně perfektní, úplně bezchybné, ale tohle si jednoznačně chci uznat, protože s držením rytmu jsem za ten rok udělala obrovský pokrok.
Nakonec splněno dost laciným způsobem, ale lepší něco než nic, že? O:)
No, ty komentáře mohly být určitě i přínosnější, ale přísně vzato jsem jich pár okomentovala… a i nepřínosné jsou určitou zpětnou vazbou O:)
Pořád jsem čekala, kdy přijde nějaký ten kopec, který nepřišel. Ale vzhledem k tomu, že jsem jich na pár stanula, myslím, že bod se počítá :)
Moment, moment! Jak to, že to dávno není uznané za Čundr? Ten se totiž rozhodně dá počítat.
Dobře, ve skutečnosti jsem ji neodehrála, ale odehrávám si jinou a prostě jsem si občas na tu hru našla čas O:)
Je to tedy dost s přivřenýma očima, ale trochu jsem po farmářských trzích pátrala, zvlášť po zmizení ze Strahova, kde už jsem o nich něco tušila.
Tak trochu jsem doufala, že fakt pořídím tolik přívěsků, abych jich měla stejně jako klíčů, ale beztak jsem mezitím dostala několikero dalších klíčů a pár čipů k tomu, takže bych je stejně nemohla nosit všechny. A pár přívěsků jsem si pořídila :)
Zavřeme obě oči a budeme se tvářit, že některá z těch napůl zapomenutých sukní přestěhovaných v listopadu z Lípy do Prahy se dá počítat jako nová, ano? O:)
Necháme obě oči zavřená a budeme se tvářit, že i tady se doplnění zásob z Lípy dá počítat jako pořízení nových věcí.
Nevím, jestli někdy bylo to obsluhování, ale párkrát jsem se z různých důvodů různými lidmi obsluhovat nechala, tak ať.
Nápady na předsevzetí jsem porůznu sbírala, a ač jsou předsevzetí pro příští rok pojatá trochu jinak, sahala jsem při formulaci i do výsledků tohohle sběru :)
Projekt pro Patronku je už nějakou dobu připravený. Původně jsem ho chtěla uznat, až bude přímo zprovozněný, leč to se evidentně v roce 2016 nepovedlo. Příprava se ale uznává :)
Řekněme si to upřímně, ty Přednášky zvládl víc Filip než já. Ale faktem je, že se aspoň plus minus povedly a malinký podíl na tom snad mám též.
Tohle jsem původně chtěla uznávat, až jich navštívím určitý počet, což se mi nicméně do konce roku nepovedlo. I pestrost měla být větší, ale stejně. Myslím, že pár evangelických a husitských bohoslužeb uznání opravňuje :)
Celkem splněno: 137/294 předsevzetí; 3/42 skupin
Grrr! Ono to téma plus minus je a v komentářích nic o zadání v SISu nebylo. Ale stejně mi přijde pitomé to zcela uznat, když ještě téma nemám oficiálně zadané. Nicméně co budu dělat, tuším, to zas jo.
Kontakty jsou překopané… u mě v sešitě. Problém je, že to úplně nestačí.
Do identity jsem zkoušela trochu šťouchat, ale pak jsem to bohužel nedotáhla.
Tohle nakonec nebylo pokaždé aspoň jednou za měsíc, ale snažila jsem se a občas se s rodinou viděla (občas dokonce několikrát za 30 dní ^^;;).
O pravidelném setkávání se hovořit nedá, ale pár příležitostí mi připravil život sám, pár dalším jsem pomohla a rozhodně nemám pocit, že bych se na to vykašlala. Jen jsem to chtěla zvládnout o trochu lépe, ale výsledek je rozhodně lepší než nic :)
Ač je tohle nakonec ve skupině částečně splněno, musím se pochválit, tady jsem se vážně snažila :)
No, naše album by na tom mohlo být i lépe. Ale, ehm, pracuje se na něm, rozhodně už pro něj mám vyvolané fotky O:)
Ta věc je rozpracovaná. Ve skutečnosti je dobrá otázka, jestli ji někdy dotáhnu, ale nedá se říct, že bych se na ni úplně vykašlala O:)
Tahle skupina se rozhodně nevedla tak dobře, jak jsem si představovala, ale svůj pseudoblog mám a pár fotek do alba taky, což je asi to hlavní.
Rozhodně jsem se ve vstávání na budíka zlepšila, a mám z toho radost. Jsem velmi dobře schopná vstát na druhé zazvonění (které je na mobilu mého milého – ta potvora má problémy s hlasitostí mého budíku – přesně po deseti minutách od prvního), jsem dokonce schopná vstát hned na to první. Ale to mi ani v prosinci nezabránilo párkrát hodinu odkládat vstávání. Takže radost, ale ještě to chce dotáhnout.
O chození spát a vstávání jsem si bohužel vedla natolik podrobné záznamy, že vím, že tohle se úplně nevyvedlo. Občas dokonce i v situacích, kdy mi to přišlo důležité. Ale jinak jsem se snažila, rozhodně si to aspoň částečné uznání zaslouží.
Nakonec jsem vůbec nevařila tak často, jak bych ráda, občas z časových důvodů. Ale jindy jsem se zas snažila, ozkoušela jsem spoustu nových receptů, občas dělala krabičky do školy pro sebe i milého. Prostě částečně splněný cíl.
Asi bych si nedovolila říct, že jsem se opravdu naučila žehlit, ale už jsem tu žehličku měla někdy zapnutou. A co víc, úspěšně jsem vyžehlila košili!
S umýváním nádobí je to tu složité. Jednak situaci komplikuje relativně velká myčka a dostatek nádobí, jednak ji komplikuje můj milý O:) A taky to, že ve dvou se prostě žije trochu jinak, takže zatímco na začátku roku jsem na Strahově třeba striktně dodržovala umytí nádobí hned po vaření, tady mi do toho občas vstoupí, že místo toho děláme něco společně, třeba jíme to jídlo :) Ale snažím se. Občas, trochu.
Mezery to rozhodně má (zvlášť když se teď rozhlédnu kolem), ale postupuju, a to je důležité.
Mapa je rozpracovaná, existují pozice stromů a poznámky k tomu, co jsou asi zač, ale není to zatím opravdu zakreslené na papír jinak než jako hodně nepřehledné a lehce nepřesné schémátko.
Z pár stromů jsem ty zbytky strhala, ale rozhodně ne ze všech…
Doufala jsem, že zahradě se zvládneme věnovat lépe, ač zrovna tady je u spousty věcí diskutabilní, nakolik se nám opravdu nepovedly a nakolik jsme jen nedostatečně bojovali s okolnostmi při jejich plnění. Každopádně pár úspěchů by bylo, další snad přijdou časem.
Pár receptů jsem zkusila, k pár jsem se nedostala. Nu, lepší než nic :)
Papírů jsem probrala jen malinko, ač jsem se snažila. Hlavně jsem ale snad už všechna odkladiště papírů našla a sestěhovala do Prahy, takže je o něco reálnější je ještě někdy doprobrat.
Většinu svých homes jsem uklidila, ale záloha z Obludy je pořád trochu děsivá a do složky se školními projekty se teď radši moc nekoukám, protože ta douklizená není, zato se do ní přestěhovaly různé soubory odevšad. Ale přesto to aspoň částečný úspěch určitě je.
S třídením fotek vůbec nejsem tak daleko, jak bych měla být, ale občas se na tom epsilon práce udělá. Bohužel zatím ani nemám jistotu, že už jsem našla všechny, v tomhle je divoká hlavně záloha z Obludy.
Se svými dokumenty jsem rozhodně udělala spoustu práce, jen se to žel nepovedlo stihnout všechno.
Byly období, kdy jsem věci odvolávala pořád, byly období, kdy jsem si akce radši ani neplánovala a byly období, kdy se mi navzdory spoustě povinností tohle dařilo. Celkově asi částečně splněno.
Celých 200 jich asi nebylo (byť u takovýhle úkolů je režie na logování pomalu větší než splnění úkolu, takže je člověk nakonec stejně důsledně neloguje) a účel to asi taky nesplnilo zcela. Stále občas jednoduché věci odkládám. Ale lepší se to, maličko.
Nesolidní už mám, mám i myšlenky, jak ho přetavit v solidnější. Ale čas jsem si na to zatím nenašla.
Rozhodně jsem jich navrhla víc než 5 ^^ Pokud mě ale má paměť příliš neklame, doopravdy zadaných jich bylo o kus méně. Přesto to určitě nějaká pomoc byla.
Tady mám rozhodně ještě spoustu mezer, ale pár kroků jsem ušla.
V Cčku jsem těch 7777 řádků určitě nenapsala, ale občas jsem v něm něco programovala a myslím, že určitý posun k lepšímu tu je :)
Moc by mě nepřekvapilo, kdybych v Perlu napsala o kus víc než chtěný počet řádek, ale nemám je přesně zdokumentované. A hlavně jsem za ten rok získala pocit, že Perl neumím, nerozumím mu, a ztratila kus jistoty, že se mi jako jazyk líbí. Ehm O:)
Rozhodně jsem doufala, že se s makefiley skamarádím víc, ale aspoň jsem rozšířila množství situací, kdy umím makefile napsat zpaměti, i si trochu upevnila představu, co všechno se dá. Nicméně je potřeba pokračovat.
K určitému zlepšení určitě došlo. Že by mohlo být i větší, o tom pomlčíme O:)
Já vážně doufala, že bude. Už se na něm tedy pracuje, ale zatím striktně lokálně.
I u Korábu jsem doufala, že bude. Ale taky se na něm pracuje, byť taky lokálně.
Tohle je trochu laciné, ale vzhledem k tomu, že mám rozpracované weby, dá se říct, že mám rozpracované i reference, ne? O:)
Tohle je problematické. Rozhodně už jsem párkrát zdrojáky cizích webů (ty viditelné, i ty neviditelné) zkoumala, ale většinou silně účelově, bez snahy naučit se z toho něco komplexnějšího. Takže asi částečně splněno.
Doufala jsem, že dám webům mnohem víc času a budu mít mnohem lepší výsledky, ale bylo by zbytečně kruté přehlédnout ten čas a ty výsledky, kterých se přeci jen vážně dostalo.
Z plněné téhle skupiny nejsem moc nadšená, pro mě je spíš nesplněná, ale něco málo jsem udělala… a ještě by někdo mohl usoudit, že mi za to nestojí, to tak. Prostě částečně splněno to je.
Zdá se, že mé hudbychtivé já není tak průbojné, ale občas jsem ho ke slovu přeci jen pustila. Aspoň že tak :)
Mno, rozhodně se mi Fko daří lépe než před rokem. Ale dokonalé to stále není.
Bohužel, 20 jich není, navíc se překvapivě snadno zapomínají. Ale některé takové jsou, a to přeci není málo.
No, je mi to o něco jasnější než dříve, ale pořád preferuju prstíky i kvůli tomu, že mi to jde lépe.
Chvíli jsem přemýšlela, jestli bych si to přeci jen neměla zařadit mezi zcela splněné skupiny, ale pak jsem usoudila, že to Gmol bych ignorovat neměla. Každopádně jo, tady jsem se myslím fakt zlepšila a mám z toho radost.
Tak o vzorné účasti nemůže být ani řeč, u Dobročinnosti bohužel ani o účasti. Ale stejně myslím, že za částečné uznání to stojí.
Uspořádávání rozhodně není u konce, bohužel to souvisí i s nedotaženým úklidem v počítačích a v papírech.
Válčení s písmenky se mi bohužel nedařilo tak dobře, jak bych chtěla, ale aspoň částečné úspěchy tam vidím, což je fajn :)
Můj seznam říká 40, to asi neukecám. Ale je to asi lepší, než mohlo být.
Tak tohle se mi rozhodně nevedlo tak dobře, jak bych si bývala přála. Ačkoliv přivedlo mě to k odhalení kouzla soutěžních sborníků, a to se musí ocenit!
Původní podmínku, to jest nepotkat na deseti stránkách v kuse neznámé slovíčko, se mi rozhodně splnit nepodařilo. Ale stejně mám subjektivně pocit, že se mi pár slovíček v paměti usídlilo, což se musí ocenit O:)
Pořád bych rozhodně neřekla, že byť základy ovládám, ale rozhodně se v něm lépe orientuju O:)
Přiznávám, s plněním téhle skupiny jsem hodně nespokojená. Ale chci se tvářit, že jsem aspoň pár kroků udělala, abych neměla důvod ji celou zahodit.
Ta jedna hodina v pseudotanečních byla fajn. Jako důvod k uznání předsevzetí je to nejspíš notná provokace, ale, ehm, já se tam fakt něco naučila O:)
Nějaké nesplněné body tu jsou, ale celkově jsem se myslím snažila :)
Chtěla jsem se do kouzla šnečí pošty ponořit víc, ale aspoň nějaká snaha tu byla.
Vyrobila jsem jenom vánoční a jenom malou část z toho, co jsem chtěla, ale tak je to lepší než to vzdát docela.
Pracuje se na tom. Hlavní problém je v jedné konkrétní stále nevybalené krabici z několika.
Trochu se stydím, že to dávám mezi částečně splněné, ale tak snaha by se tu našla. A hlavně zatím chci doufat, že se tvořivost ještě někdy ke slovu dostane.
Nevyšel mi ten úplně hlavní cíl, ale jinak jsem se toulala, dokonce se mi některé body povedlo zachránit v době, kdy jsem je považovala za odepsané. Vzato kolem a kolem tedy spíš úspěch a radost, ač ten puťák mrzí.
Mohlo by to být lepší, ale jsem ráda, že aspoň trochu se dařilo :)
Tak nakonec se to povedlo jen částečně. Po Velikonocích jsem věřila tomu, že se to povede všechna, po Dušičkách jsem o tom byla v podstatě přesvědčená. No, nikdy neříkej nikdy a tak dále. Holt budou další šance.
Možná jsem si představovala něco víc, možná něco míň, nejsem si jistá. Každopádně tohle se aspoň částečně povedlo určitě.
Nečekaný spiklenec se objevil, ale nestihla jsem se po stopách fotek vydat včas. Uvidím, jestli se mi to někdy v blízké době ještě povede.
Budu drzá a prohlásím rozpracovanou mapu zahrady zároveň za rozpracovanou mapku okolí O:)
Na hry venku rozhodně nedocházelo tolik, jak bych si přála, ale sem tam něco vyšlo, tak aspoň že tak :)
Určitě jsem si mohla vybraných způsoby krátit čas i větší měrou, ale tak, modulo ty puzzlíky jsem spokojená, dílčí úspěch je to rozhodně.
Pracuje se na tom. Občas.
Pár dávných snů jsem sice plnila či plnit začala, ale přiznávám, doufala jsem, že to bude o kus lepší.
Mohlo by to být o kousíček lepší, ale myslím, že tohle se mi celkem dařilo :)
Je trapné, že ač to opravdu jsou drobnosti, k některým jsem se opravdu za celý rok nedostala. Je milé, že aspoň k některým ano.
Spoustu věcí jsem si pořídila; nakolik se dá mluvit o tom, že bych se přestala vyhýbat nakupování, to je dobrá otázka O:)
Chtěla jsem se rozmazlovat víc, ale trochu se mi to dařilo, a třeba na kvalitní šampony jsem se dost naučila :)
Myslím, že inspirace u jiných se převážně dařila, ač přísně vzato není splněná kompletně :)
Ochutnala jsem jich méně, byť se musím pochválit: sama jsem si vždy dávala něco neznámého. Z toho tedy mimo jiné plyne, že letos jsem to s návštěvami čajoven zrovna nepřeháněla. Ale co už.
Po stránce formálních bodů se mi tohle rozhodně nevedlo tak, jak bych si původně představovala, ale stejně z toho mám pvošechně spíš dobrý pocit :)
Přestože ke dvěma projektům jsem se nedostala dost blízko, z tohohle mám dobrý pocit. Dávat šance se mi dařilo a občas to i vedlo k něčemu zajímavému :)
Myslím, že ač jsem nestihla všechno, tohle se kolem a kolem spíš dařilo a jen tomu chyběla trocha času navíc.
Tohle se mi nepovedlo, ale občas k tomu přileží nějaká poznámka či tak, takže, ehm, se na rozjetí prostě jen pracuje delší dobu O:)
Přestože se upřesňuje představa a množí úlohy i náměty na ně, projekt pořád neběží. Ve skutečnosti je otázka, kdy vůbec poběží, ale pšt, jednou snad ano.
Informací o světě jsem chtěla dát dokupy víc než mám, trochu se tu ale odvolám na nedotaženou probírku papírů a souborů, kde občas stále nové střípky nacházím.
Tak jako u několika dalších věcí, i u biotrnosti jsem narazila na to, že mi chybí probrané papíry a soubory. Přesto místy něco málo vznikalo.
Své projekty jsem vůbec nedotáhla tak daleko, jak jsem chtěla, ale aspoň trocha práce do nich šla, což je taky podstatné.
Uf, tak to jsem zatím fakt nezvládla. Ale přečetla jsem Mojžíšovy knihy O:)
Zatím mám připravenou hlavně haldu podkladů, které by potřebovaly usměrnit, aby se aspoň zhruba vešly do nějakého rozumného času. Ale počítala bych to :)
Kdybych se nestyděla uznat skupinu s nesplněnými body, klidně si tohle uznám, protože mám pocit, že jsem tu udělala obrovský posun. Rozhodně je příjemné, že za sebou mám další kroky, další zkoumání (a možná další topení se ^^).
Celkem částečně splněno 49/294 předsevzetí; 37/42 skupin
Tak tohle nevyšlo. Původně jsem to chtěla nahradit tím, že všechny zimní povinnosti (nebo aspoň všechny rozumně brzy zadané zimní povinnosti) splním do Vánoc, ale ani to se mi nepovedlo, a ani přibližně. Škoda, ale moc s tím nenadělám (krom toho, že se postarám, abych je aspoň měla do konce zimního zkouškového).
Foťák sice zase dávno nosím při sobě (a párkrát jsem za to byla velmi ráda), ale poctivě si udělat výzvu s denním focením se mi nepovedlo. Ani přes asi deset začátků, což je hlavní důvod, proč to končí tady.
Tohle jsme neudělali a dost mě to mrzí.
Tohle jsme přísně vzato neudělali, ač zčásti vinou pozdějších mrazíků. Faktem je, že zrovna tohle plánujeme dohnat, hned jak si opět budeme moct dovolit na týden zmizet z naší matičky měst.
Ehm. Místo pro druhý kompost už existuje, je v něm kvalitní zemina… a obrovská líska. Tohle ve skutečnosti zatím není, ač je od zjištění situace v plánu to dořešit.
Úplně přísně vzato jsme svíčkovou dělali s Moskytem na LTPčku, ale jednak jsme měli kupovaný knedlík, jednak by asi bylo poněkud drzé to uznávat (například to vůbec nebylo samostatné).
Některé týdny jsem si ho aspoň zkusila dát (některé ani to ne), ale většinou se mi pak stejně nedařilo se jím nějak rozumně řídit.
Nope, bohužel. Ani jako prošvihnout termín úkolu v maximálně jednom předmětu.
Přijde mi trochu zvláštní, že by se mi to fakt nikde nepovedlo, ale rozhodně o tom nevím.
Sice jsem se chvílemi snažila, ale mám pocit, že tohle se mi dost nepovedlo.
Kladná stránka tohoto nesplnění je, že jsem nepotřebovala nijak zásadně debuggovat… ale stejně je to nesplněný bod.
Pár článků vzniklo, ale je jich zoufale málo na to, abych byla ochotná si tohle uznat.
Můj seznam ví o 18 komentářích, což svým způsobem není tak málo, ale stejně mám pocit, že splnit tohle se mi dost nepovedlo.
Tak tohle mě štve. Zčásti jsem na to zapomněla, zčásti si vzpomínala v nevhodnou dobu, ale prostě je to pitomé. A škoda.
Je smutné, že tohle měl být a nejspíš opravdu byl laciný bod…
Těžko vypovědět, jak moc mě tohle štve. A trochu mě to mrzí. Dokonce to vypadalo, že se aspoň přidám k partě na krátký puťák organizovaný jinými, ale i z toho sešlo.
Grrr! Tohle jsem chtěla stihnout, zvládnout, mít. Bohužel, příležitost se sama nenaskytla a já jí moc nepomohla. Co se dá dělat.
Když jsem šla na prohlídku hrobky a zbytek výpravy měl zatím pouštět draky, vzpomněla jsem si na předsevzetí a přemýšlela, jestli nejít s nimi. Ale hrobka byla fajn a draci prý stejně moc nelítali… jen se pak neobjevila další šance.
K tomu jsem se bohužel nedostala, Vánoce byly nakonec poněkud hektické.
Tak tohle je tedy pořádné selhání! Nicméně stalo se, opravdu jsme nestihli upéct vánoční cukroví. Je pravda, že trávit Vánoce doma, bude ta motivace silnější. I tak je to tedy škoda a pitomé.
Chtěla jsem, i bylo na co, ale většinou se nesešlo kdy a s kým. Škoda.
Párkrát jsem v pokušení byla, ale většinou chyběl čas či naopak přebývali lidé, kteří by mi to asi neschválili… takže ne, nevylezla jsem ani jednou.
Stydím se a odcházím se zahrabat kamsi hluboko.
Um, tohle mělo být taky laciné. No nic.
Na tohle jsem si nakonec čas nenašla a je to škoda.
Nějakou dobu jsem nevěděla, jestli mě vůbec ještě darovat krev nechají, ale i když jsem z hematologie dostala zprávu, která to podle všeho nevylučuje (stále nevím, co znamená, že doktor „rozhodně neřekl, že jsem zdravá“), nakonec jsem si čas na darování neudělala. Mrzí mě to.
K tomuhle jsem se nakonec nedostala, ač jsem si přinesla kaštany.
Tohle nevyšlo. Asi si zase odstěhuju kytaru na Malou Stranu a pojedu tam cvičit někdy v noci O:)
Tak tahle skupina se těžce nepovedla. Je to pitomé, pořád jsem ji odkládala, až bude víc času… a ono nějak nebylo.
Celkem nesplněno 108/294 předsevzetí; 2/42 skupin